Syn.: Phyteuma atropurpureum Schur, Phyteuma spiciforme Roch.
Čeleď: Campanulaceae – zvonkovité
Rozšíření: Endemit horských masívů v někdejších hranicích uherské župy Maramureş (nyní stejnojmenná rumunská správní oblast s přilehlými pohořími Zakarpatské Ukrajiny).
Ekologie: Roste na subalpínských a alpínských loukách a kamenitých holích, na kyselých i bazických podkladech, často ve svazu Nardo-Agrostion tenuis přičítanému třídě acidofilních krátkostébelných pastvin a vřesovišť (Nardo-Callunetea), v nichž vystupuje k 2000 m n. m.
Popis: Vytrvalé rostliny s přímými, nevětvenými, lysými, nepříliš hustě olistěnými, čtvrt až půl metru vysokými stonky, vyrůstajícími z temně hnědých, masitých vřetenovitých kořenů. Spodní listy jsou dlouze řapíkaté, okrouhle ledvinité se zubatě vroubkovanými okraji, výše na lodyze se postupně zužují až v podlouhle kopinaté, rovněž zubaté čepele. Květenství je krátce klasnaté, vejcovité, s lineárními listeny a trubkovitými pětičetnými květy s temně modročernými korunami; ty jsou jako u všech zvonečníků před rozkvětem vystoupavě zakřivené se srostlými cípy, později se napřimují, cípy se při bázích rozevírají a uvolňují daleko vyčnívající dvouklané blizny. Plodem je dvoupouzdrá tobolka.
Záměny: Vysokohorský taxon, poněkud podobný blízkému zvonečníku černému (Phyteuma nigrum), s nímž vikarizuje ve středokarpatských masívech a od něhož se liší krátkými listy, zhruba stejně dlouhými jako širokými, a zprvu téměř okrouhlými, za květu jen zlehka vejcovitě se prodlužujícími květenstvími se světlejšími květy. Kdysi s ním ostatně byl spojován, anebo býval považován za jeho hybrid se zvonečníkem hlavatým (P. orbiculare).
Fotografováno dne 12. 7. 2019 (Ukrajina, Východní Karpaty, Čornogora, Turkul, 1900 m).