PHYTEUMA VAGNERI A. Kern. – zvonečník Vagnerův / zerva karpatská

Syn.: Phyteuma atropurpureum Schur, Phyteuma spiciforme Roch.
Čeleď: Campanulaceae – zvonkovité

Phyteuma vagneri

Rozšíření: Endemit horských masívů v někdejších hranicích uherské župy Maramureş (nyní stejnojmenná rumunská správní oblast s přilehlými pohořími Zakarpatské Ukrajiny).

Ekologie: Roste na subalpínských a alpínských loukách a kamenitých holích, na kyselých i bazických podkladech, často ve svazu Nardo-Agrostion tenuis přičítanému třídě acidofilních krátkostébelných pastvin a vřesovišť (Nardo-Callunetea), v nichž vystupuje k 2000 m n. m.

Phyteuma vagneri

Popis: Vytrvalé rostliny s přímými, nevětvenými, lysými, nepříliš hustě olistěnými, čtvrt až půl metru vysokými stonky, vyrůstajícími z temně hnědých, masitých vřetenovitých kořenů. Spodní listy jsou dlouze řapíkaté, okrouhle ledvinité se zubatě vroubkovanými okraji, výše na lodyze se postupně zužují až v podlouhle kopinaté, rovněž zubaté čepele. Květenství je krátce klasnaté, vejcovité, s lineárními listeny a trubkovitými pětičetnými květy s temně modročernými korunami; ty jsou jako u všech zvonečníků před rozkvětem vystoupavě zakřivené se srostlými cípy, později se napřimují, cípy se při bázích rozevírají a uvolňují daleko vyčnívající dvouklané blizny. Plodem je dvoupouzdrá tobolka.

Záměny: Vysokohorský taxon, poněkud podobný blízkému zvonečníku černému (Phyteuma nigrum), s nímž vikarizuje ve středokarpatských masívech a od něhož se liší krátkými listy, zhruba stejně dlouhými jako širokými, a zprvu téměř okrouhlými, za květu jen zlehka vejcovitě se prodlužujícími květenstvími se světlejšími květy. Kdysi s ním ostatně byl spojován, anebo býval považován za jeho hybrid se zvonečníkem hlavatým (P. orbiculare).

Phyteuma vagneri
Phyteuma vagneri
Phyteuma vagneriPhyteuma vagneri

Fotografováno dne 12. 7. 2019 (Ukrajina, Východní Karpaty, Čornogora, Turkul, 1900 m).